[0:04]Dobrý den, milí diváci, vítejte u pořadu Napřímo a naším dnešním hostem je kandidátka pirátské strany na pražskou primátorku a ekonomka, paní Tereza Nistlerová. Dobrý den. Dobrý den, děkuju za pozvání. Paní Nislerová, co byste změnila v Praze jako nová primátorka, a to za situace, kdy vlastně Piráti jsou ve vedení Prahy velice dlouhou dobu, a ať už to byl váš bývalý primátor Zdeněk Hřib, který teď vlastně dlouho fungoval jako náměstek pro dopravu, což je taková klíčová funkce. Tak já bych ráda navázala na to, co se Pirátům podařilo, co co v Praze funguje, ty věci, které se podařily a chtěla bych rozjet, rozhýbat ty změny tam, kde to úplně tak nefunguje, kde to potřeba není, kde to je potřeba. Takže například v oblasti dopravy, se mi hrozně líbí, že se rozjela výstavba metra D, že se postavil Dvorecký most, že se staví tramvajové tratě. Jsou to ty priority Pirátů vlastně podpořit veřejnou dopravu a rozvíjet tu síť, to je to unikátní síť, kterou máme v Praze, kvalitní veřejná doprava. A ale vidím deficity zejména v oblasti bydlení, kdy asi 70 % obyvatel Prahy, to vychází i z průzkumu, chce po politicích, aby razantně zareagovali na to, co se nyní děje na trhu s bydlením, kdy si i mladí a rodiny se cítí být vytlačováni z Prahy, protože už si nemohou dovolit koupit a často ani pronajmout byt. A Praha má historicky poté, po těch divoké privatizaci, která samozřejmě byla na místě v těch 90. letech, ale trochu se to přehnalo a sprivatizovali jsme většinu svého městského bytového fondu. Máme jako hlavní město pouze 4 % bytů v držení města a jsme se v té oblasti také snažili, můj kolega Adam Zábranský, kterého mám na druhém místě kandidátky, vlastně tu privatizaci zastavil, okolo toho roku 2018 a snažil se i opravovat ty městské byty, které, které Praha má, tak aby byly k dispozici obyvatelům. Ale nyní vlastně ten městský bytový fond nedostatečný a my ani vlastně nemáme dostatek bytů pro potřebné profese, jako jsou zdravotníci, učitelé a další lidi, které vlastně to město pro svůj chod úplně nutně potřebuje. Takže já bych se ráda zaměřila se svým týmem, s tou kandidátkou, kterou jsem si sestavila na nákupnutí změn v té oblasti bydlení. Hm, pojďme ještě se vrátit k té dopravě. Piráti jsou hodně kritizováni, že právě oni mohou za to, že se v Praze extrémně zhoršila dopravní dostupnost. Mluví se o tom, že tady byly špatně koordinované opravy, uzavírky a třeba především hnutí Ano tady v Praze vás výrazně kritizuje kvůli tomu, že jste byli příliš aktivističtí, že jste šikanovali řidiče. Tak co na to říkáte? Proč by vlastně tedy lidi vás měli volit, když neustále slýcháme, že Piráti mohou za to, že se v Praze tak špatně jezdí. Tak já jsem vyjmenovala ty úspěchy v té dopravě a myslím si, že je každý, kdo v Praze žije, vidí, že se staví po 50 letech nová linka metra. Metro D, kdy nyní bude zahájeno, vlastně otevřeno, otevřená ta oficiálně to představeno už v červnu. Možná všichni ale čekali, že to bude mnohem rychleji, že to bude s méně komplikacemi, méně odklady. Tak ty zdržení se dějí. Ty zdržení se dějí, ale je to asi přirozené vzhledem k tomu, v jaké geopolitické, ekonomické situaci se jako Česká republika, ale i celá Evropa nacházíme. To, že jsme prošli Covidem, kdy se málem zastavil život, nikdo z nás si to neuměl představit. To, že se odehrává 300 km od našich hranic válka, která vlastně podnítila energetickou krizi, růst cen energií a všechny potom následnou inflaci, kdy tady byly dva roky po sobě naprosto bezprecedentní vlastně inflační růsty. Takže to, že se stavby prodražují a pracuji v soukromém sektoru a jsem ekonomka, tak vidím vlastně u všech těch velkých investic, které ta firma, pro kterou dělám, dělá, že často ty investiční náklady neodpovídají prostě ty predikce tomu potom, když se ta stavba dokončí. A takže mně se líbí to, že Piráti staví nové tramvajové tratě a že se i Zdeněk Hřib na tu kritiku snaží reagovat. Například co se týče těch koordinační oprav a uzavírek, tak to díky Bohu nedělají politici, to dělá profesionální odbor část magistrátu a, eh, máte vlastně jako dva typy oprav, které se dějí, ty předvídané, rekonstrukce, které se dají naplánovat a tam vždycky profesionálové a odborníci plánují objízdné trasy a toto se děje v maximální možné míře. Jako že například důležitá tepna, která se nyní bude opravovat Kbelka, to bude taková hlavní věc ještě před volbami, teď v létě, tak ty objízdné trasy jsou komunikovány už na hranicích vlastně kamionům, to, že se jedna ulice v Praze opravuje, aby se už jako až na hranicích Česka vlastně s Německem například mohli, mohli ti řidiči tomu vyhnout. Takže to mi přijde jako taková kritika práce těch expertů, která, která je vlastně velmi dobrá, ale, eh, zároveň je třeba říct, že Zdeněk Hřib navrhoval audit nezávislý na zastupitelstvu hlavního města Prahy, aby se tady ještě někdo z venku podíval na celé to, celý ten proces té koordinace a toho plánování těch oprav. A toto nebylo zastupitelstvem schváleno. Jo? Chtěl zadat audit, aby se dalo podívat na to, jestli tam opravdu ještě nejsou nějaké, nějaká úzká místa, kde by se to dalo řešit. A jinak, k té kritice, tak, jsem ekonomka, tak se ráda dívám na ty věci přes čísla a Praha je pátým nejbohatším regionem Evropy. My jsme, máme prostě v paritě kupní síly, to znamená jako v tom bohatství na obyvatele papírově jsme na tom líp, než kdejaké hlavní město než Berlín, například. A ten nárůst té životní úrovně se pojí samozřejmě s tím, že hostne doprava. Takže určitě je třeba se zaměřovat vlastně i na projekty pro řidiče, což byla třeba oprava Barandovského mostu, který se naopak stihl o rok dříve a vlastně nezpůsobil to žádný kolaps, který kde kdo predikoval.
[6:17]Je to po nějakých 40, 50 letech, kdy se tato klíčová tepna, vlastně nejužší místo české dopravní sítě, kde projede nejvíce aut za den, opravilo a to se zvládlo také za Pirátů a naprosto v pořádku. Takže ono opozice si často najde nějaký cíl kritiky, ale zrovna pan Prokop s námi je dokonce soudem uznaný lhář, který musel, na kterým má pravomocný rozsudek na to, že lhal a musel se za to omluvit veřejně. Takže já bych možná nebrala vždycky tu, ne možná, ale určitě tu kritiku jedna ku jedné. Když jsi zmínila Ondřeje Prokopa a to, že je tady soudem uznaný lhář, on se soudil tedy se Zdeňkem Hřibem, nebo respektive Zdeněk Hřib s ním, tak umíte si ho představit jako koaličního partnera? Abych pravdu řekla, koalice se skládají po volbách, samozřejmě uvidíme jak, jaké voliče dotej karty, jaký bude ten výsledek, ale když vidím nyní tu situaci na vlastně národní úrovni, jak ANO útočí na Piráty a tak si nemyslím, že by to asi byla priorita pana Babiše, že by to panu Prokopovi dovolil, že by hlavní město vedli Piráti v koalici s ANO. Těžko si to dovedu představit. Když se ještě vrátíme tedy k tomu problému toho velkého množství aut v Praze, tak vy už mluvíte o tom, že chcete přece jenom řidičům trochu tu situaci zkomplikovat, že chcete výrazně zdražit parkování, které by byl, kde by platil pro druhé auto ztrojnásobit tu cenu. A co by to podle vás přineslo? Jsem ráda, že se tady otevřela ta debata a my vlastně jako Piráti jsme otevřeni tomu, abychom vedli konstruktivní debatu, která bude složitá a dlouhá o tom, jakým způsobem reformovat parkování, ale zároveň jakým způsobem podpořit i rozvoj veřejné dopravy.
[8:16]A co se týče toho, toho zklidnění do Smetanova nábřeží, tak tam mě mrzí to, že Piráti se snaží prosazovat nějaké změny, které byly dohodnuté, alespoň tu situaci nějakým způsobem korigovat, kdežto naše koaliční partneři prostě se spolu se tomu brání, přestože se pod tento závazek podepsali.
[9:33]A se jezdím inspirovat i do okolních měst, ráda se dívám tak, jak to dělají jinde a někdy ta situace není přenositená jedna k jedné, ale například ve Vídni jsou nyní ulice, kde nikdo nikomu nenařizuje, jaký dopravní prostředek si má vybrat, ale mají tam už 3 km ulic v centru, kde máte prostě na té ulici nakresleno uprostřed prostě velké kolo. Zároveň tam mají stou menší uličky, jo, zároveň tam mají povolený vést auto, 30 km rychlostí a byly tam ubrány parkovací místa, ale ty místa byly nahrazeny stromy a lavičkami pro ty obyvatele. Takže je tam z toho cítit určitý respekt vlastně ke všem obyvatelům a ke všem druhům té dopravy, takže se tam dojedete tím autem, když potřebujete, ale zároveň je mnohem příjemnější se potom městě pohybovat pěšky, na kole a případně i v těch ulicích trávit volný čas. A vlastně Vídeňané si toto vybrali po vzoru Amsterdamu, tuším, že to bylo, měl tam prováděl jeden radní Vídně, který je český emigrant, mluví česky v 80. letech, jeho rodiče emigrovali do Vídně a on je nyní vídeňský politik. Takže byl velmi rád, když jsme přijeli a čtyři hodiny vykládal o tom prakticky, jak funguje vlastně život ve Vídni, jako z té úrovně městského politika. A těchto, těchto ulic, už tam mají asi 3 km. Jo a tady vlastně ta doprava v Praze je taková, nebo ta debata o té dopravě je velmi vlastně zaměřená na to auta, ano, nebo ne. Já, já každého respektuji, tak také jezdím po Praze autem, ale myslím si, že některé části Prahy by se zasloužily zklidnění. Jezdíte elektroautem? Ne, nejezdím elektroautem. Protože to je také takové téma, které hodně kritizovalo hnutí ANO, že sice Piráti na jedné straně vlastně prosazovali takovou větší udržitelnost, ale na druhou stranu, že jste vlastně zrušili parkování zdarma pro elektromobily. Eh, já vím, že pro elektromobily je alespoň ta výhoda, že můžete za, vlastně jednotná zóna po Praze, což mají Piráti též v programu, aby vy jste jako návštěvník si mohl zaparkovat kdekoliv po Praze bez bez nutnosti mít to oprávnění pro určitou městskou část. Tak je povoleno právě pro elektromobily, ale jinak ten detail té diskuze vám teď, vám teď nepovím. Vím, že elektroaut je celkově ještě stále velmi malé procento v tom vozovém parku, roste a je fajn, že ten, je to je ekologický způsob dopravy a já jsem se hodně angažovala v rozvoji vodíkové mobility, která se mi myslela, že bude tou alternativou ještě k té elektromobilitě. Takže fandím tomu určitě, že máte na výfuku nula emisí, protože my to nemáme spoustu respiračních omezení. Myslím si, že jsou to tisíce lidí ročně, kteří trpí respiračními omezením, respiračními nemocemi v důsledku prostě dopravy na klasická fosilní paliva. Ale je to prostě úplně nový směr a má to své výzvy. A vy byste osobně chtěla nějak víc podporovat třeba elektromobilitu po Praze, protože ona vlastně Praha se bude muset přizpůsobit i novým normám na čistotu ovzduší, které aktuálně nejsme schopni splňovat právě při tom množství třeba aut se spalovacími motory. Tak samozřejmě, je to, je to prostě důsledek toho, eh, jak se v Praze jezdí, jak se v Praze žije, jak jsem mluvila o těch respiračních onemocněních. Tak, eh, to, že máte nižší emise je prostě pozitivním vedlejším efektem pro nás všechny. A já bych se třeba strašně ráda víc po Praze pohybovala na kole nebo pěšky s dětmi, ale některé, některé úseky jsou prostě naprosto neprůchodné vlastně pro tyto více ekologické druhy dopravy, protože jdete podél prostě kolony aut a, a dýcháte, dýcháte nečistý vzduch. A když jste mluvila o té inspiraci z Vídně, kde jsou některé ulice, kde skutečně je ta rychlost omezena tedy na těch 30 km/h a jsou tam stromy a podobně, tak máte už vytipované třeba některé lokality, kde by to v Praze bylo vlastně únosné to zavést? To se přiznám, že nemám, ale vlastně bych jako ráda vedla s budoucími, doufám, že koaličními partnery tu diskuzi o tom, abychom, abychom nějaké takové místo vytipovali a vyzkoušeli jsme si to. A další věc, která mě velmi zaujala na té Vídni, je to, že se tam politici více ptají lidí, co si vlastně přejí v té své ulici, tam, kde žijí. Jo, že politici nejsou ti, kteří přijdou a diktují prostě tady pro to, pro to, tam vždycky probíhá nějaký určitý způsob participace nebo diskuze s těmi občany. Ta vídeňská radnice na to má nyní externí firmu, ten politik mi říkal, že by byli rádi, aby to uměli vlastně dělat i jako uvnitř té radnice a to je vlastně něco podobného i, co proběhlo v Paříži, že tam starostka Paříže vlastně nabídla těm lidem pěší zónu a nakonec se nakonec se ty pěší zóny rozšířily asi na 500 ulic. Že ty města se jako rozvíjejí a vlastně proměňují a Praha mi připadá taková stále v něčem hodně statická a není to jenom o autech. Je to i třeba o vizuálním smogu, kdy tady vidíte, procházíte, projíždíte Prahou a vidíte přes domy obrovské plachty, prostě nehezké reklamy a, a nebo jedete prostě rojem billboardů po jižní spojce. Takže jako těch věcí, které, ve kterých je Praha vlastně 90. je stále ještě spousta. Vy už jste mluvila o tom velkém problému bydlení, neustále se to skloňuje v Praze nedostatek bytů, teď byl schválen nový metropolitní plán, navíc se připravuje novela stavebního zákona, to všechno má vést k tomu, že se bude více stavět.
[15:06]Konkrétně u toho nového metropolitního plánu se předpokládá, že se tedy ta výstavba bude zahušťovat a řada lidí se obává ale, že to bude znamenat byty, které jsou vlastně pro běžného člověka nedostupné, že to budou opět byty, které se okamžitě skoupí jako investice a běžný člověk na ně nedosáhne a navíc pro běžného člověka to bude znamenat omezení nějakého zeleného prostoru v Praze. Tak co vy byste s tím jako primátorka dělala? Já jsem ráda, vezmu to ráda, že minulý týden ten nový územní plán byl schválen, protože ten původní byl z roku 1999 a už opravdu nereflektoval ty požadavky současné doby. A máte pravdu, že v tom metropolitním plánu by měla být umožněna výstavba až 350 000 bytů pro 600 000 lidí a existují vlastně predikce vývoje Prahy, kdy Praha má na počet obyvatel Prahy má růst v budoucích letech. A zároveň ta je tam i zakotvena ochrana zeleně, je tam přímo, jsou tam vymezena území, kde se vlastně do té zeleně nesmí zasahovat, takže jsou v něm vlastně i chráněná místa, která mají zůstat zelená a a mají v nich zůstat parky. Co se týče té výstavby, tak Piráti prosazují město 15minutových vzdáleností, takže my si rozhodně nepřejeme žádné noclehárny a sídliště, kde není veřejná vybavenost. Vlastně ten koncept znamená, že máte do 15 minut se možnost si zajistit většinu služeb, které potřebujete, školy, školky, zdravotnická zařízení. A jinak co se týče té dostupnosti toho bydlení, samozřejmě jedna věc je soukromá výstavba, kterou nechceme omezovat a přejeme si, aby se v Praze stavělo aspoň 10 000 bytů ročně. Což teď tak není, za Zdeňka Hřiba v roce 2021 se vydalo, se rekordní počet stavebních povolení na bytovou výstavbu za jeden rok, něco lehce pod těch 10 000. Ale jinak se toto nedaří. Jak bychom chtěli vlastně zajistit to, že více Pražanů bude moct dostupně bydlet, je právě popsáno v tom našem 10bodovém akčním plánu, který jsme máme zveřejněný na webu Piráti Praha. A já teda i vítám komentáře odborné veřejnosti, které mi chodí k tomu, jak jsme to promysleli, promýšleli jsme to opravdu s týmem expertů, ekonomů i i vlastně Adamem Zábranským, který je na magistrátu nyní druhé období radní a zná ty procesy magistrátu a připravili jsme to tak, aby to byly věci, které se dají realizovat. Takže máme tam kromě podpory výstavby, tak máme právě i nárůst počtu bytů městských, tak aby město vlastně větší počet bytů vlastnilo a mohlo regulovat nájemné a to, vlastně tu cenu, za jakou se v nich žije. Zároveň si přejeme, chceme prosazovat větší příspěvky od developerů, eh, byty s regulovaným nájemným, podobně, jako je tomu ve Vídni, kde tam město nějakým způsobem kontroluje až 20 % bytového fondu a ty ceny tam tím pádem nerostou tak, tak divoce a více lidí si může dovolit dostupné bydlení a v Praze je to bohužel jenom ty 4 %, které Praha má jako všech městských bytů. A chceme se také podívat na regulaci Airbnb, eh, kdy vlastně se nám tady v Praze stávají z bytů hotelové pokoje a nemáme vlastně vůbec žádnou regulaci nyní nebo nastavená pravidla pro to, jakým způsobem se mohou byty nabízet. A vlastně to úplně ulítlo od té původní myšlenky, která byla, že já nevím, odjedete na měsíc na dva a dáte svůj byt k pronájmu, nebo jste člověk, kterému vyletěly děti z hnízda a máte třípokojový byt, tak jeden pokoj občas nabídnete turistům, abyste, eh, protože vám to jako pomůže a a třeba vám to, prostě je to pro vás přínosné, ale místo toho se tady prostě staví a vlastně koloudují. Nebo vlastně nekoloudují, protože to je podnikatelský prostor, ale je to úplně šedá zóna, kdy za nás zbytek se má bydlet, protože my tady máme jako stavět nové byty, ale k těm bytům potřebujete dovézt tramvaje, potřebujete tam tu dopravu, potřebujete tam tu občanskou vybavenost a to vám jako developeři nezajistí a to má všechno jako dělat město, máme si to dělat my tady lidi prostě z našich veřejných rozpočtů. A zároveň umožňovat to, že prostě na Praze 1 a Praze 2 prostě raketovým tempem přibývají úplně prázdné domy určené pouze pro turisty. Takže to je jen co. Jak byste si tu regulaci představovala právě třeba konkrétně, pokud jde o ty krátkodobé pronájmy? Tak ta regulace už vlastně ve spoustě míst v Evropě funguje, takže to není nic, jako není to raketová věda, jenom je prostě potřeba tam ta shoda těch partnerů a mně přijde, když to tak pozoruju tu situaci v Česku, že u spoustě stran jim to vlastně jako hraje do krámu, že i třeba jejich velcí sponzoři jsou zároveň vlastníci velkého množství bytů, takže potom ty argumenty vám nenahrávají k tomu, abyste s tím něco mohli udělat. Ale dělá se to například v Paříži, v Londýně, dělá se to omezením počtu dní, kdy ten byt může být používán vlastně k této komerční aktivitě. Ale abyste to mohli udělat, musíte nejdřív ten byt jako označit a musí mít prostě to, musíte vědět, že je skolaudovaný prostě pro, a někde právě pak zakazují tu kolaudaci, jo, že už to není byt pro bydlení, ale prostě pro komerční prostor a tím pádem centrum měst to není možné, tak to je to například v Barceloně. Takže omezením počtu dní a nejdřív my musíme vlastně rozeznat, co je byt a co je hotelový, co je hotelový prostor. A k tomu má sloužit vlastně i nařízení Evropské unie, Evropská unie nám v tom vlastně chce pomoct těm zemím, aby ty nástroje měly, ale tady v Česku mělo být to nařízení převedeno do, do českého právního řádu v květnu a, a bohužel se tomu tak nestalo. Prostě se na tom zástupci politických stran neshodli. Takže já doufám, že to udělají co nejdále, protože vlastně co nejdříve, co nejdříve, pardon, protože všechny strany vlastně to deklarují jako svůj cíl, včetně ANO a to má nyní většinu ve sněmovně a já vlastně nevím, proč to odkládají, když na to byly dva roky. A v květnu to mělo být hotovo. A nic se neděje, jo, takže si sama jako pro sebe kladu otázku, jestli tady ta vůle je. Takže to je něco, co budeme prostě předkládat té sněmovně, je potřeba tuto legislativu přijmout a potom si město může přijmout svou vyhlášku, kde třeba upraví počet těch dní, ve které se ty byty mohou pronajímat. A my nechceme, nám jde hlavně o ty velké multi hostitele, které, kteří už prostě to už, to už to je jako tam se točí opravdu velké peníze. A je to vlastně druh podnikání, který je jako v šedé zóně, možná i nezdaněn. Když mluvíte o poslanecké sněmovně, tak tam také se bude řešit novela stavebního zákona, kterou vy jako Piráti kritizujete. Ono se mluví o tom, že, nebo ta kritika zaznívá v tom smyslu, že ta novela nahrává developerům a tak co by to konkrétně znamenalo třeba pro Prahu, pokud by byla přijata? Tam se přiznám, že já kandiduju na komunální úrovni, takže kandiduju teď na primátorku Prahy, takže toto, toto dění sleduji jako velmi z povzdálí a nedokážu vám teď odpovědět na, na ty konkrétní věci, které nám tam vadí. A další téma, které hodně rezonuje v té předvolební kampani, tak je téma školství a Praha dlouhodobě uhá na to, že vlastně nemá dostatečné kapacity, protože se sem neustále přesouvají všichni studenti ze Středočeského kraje, což způsobuje řadu problémů. Vy ale vy mluvíte o tom, že to je vlastně vaše osobní priorita tohle téma řešit, ale zároveň nejste pro nějakou pro zavedení spádovosti, tak můžete nám to vysvětlit, jak byste to chtěla řešit? Tak já myslím si, že je dobré zavádět spádovost, protože je to v zájmu vlastně nás všech, aby každý student a každý mladý člověk se mohl vybrat tu svou školu, na kterou chce, na které chce se připravovat na té své budoucí povolání.
[23:02]A dlouhodobě vlastně my jako Piráti respektujeme tu poptávku rodičů a studentů po všeobecném vzdělání. Je to tak trend i v zahraničí, kdy ta příprava na tu měnící se dobu a i další vlastně váš pracovní život a často i změna během kariéry vede k tomu, že je ideální, pokud děti vlastně studenti studují to co nejdále ty všeobecné obory. A my tady v České republice a v Praze hlavně se máme malou nabídku těch gymnaziálních a lycea, oborů, prostě těch všeobecných. Takže to je to, po čem je poptávka a pak vlastně ty, pokud se ta místa nenavýšují, což my jsme dělali, my jsme měli radního pro školství v tom předminulém období, jsme se snažili navyšovat zejména tyto obory a vlastně Vítek Šimral otevíral gymnaziální třídy v nástavbách, tak aby to šlo dělat rychle.
[23:54]A máte pravdu, že tím slabým místem Prahy je to, že, eh, těch počet míst, i když není v ideální struktuře, by stačil po pražské děti. Ale máme tady velké množství dojíždějících a to, to je prostě fakt, děje se to tak i například v Brně. Takže za mě absolutní priorita navyšování těch kapacit, zejména tady z těch všeobecných oborů, pro těch po kterých je poptávka, tak aby si každý prostě mohl vybrat to, co potřebuje. A pak je tady prostor i pro reformu vlastně té, eh, přijímací zkoušky, kdy, eh, by bylo vlastně ideálnější nechat děti nejprve udělat tu zkoušku a pak podle toho, jaké dost, v jakou, jaké mají výsledky si teprve vlastně podávat přihlášky. Protože teď je to taková jako hra, hra o trůny, kdy rodiče jako typují a snaží se prostě vytipovat tu školu, na kterou se loni byl třeba, byl málo míst, tak v dalším roce malý počet se dostal. Tak v dalším roce je tam na, naopak prostě obrovský převis.
[25:57]A takže to mi přijde prostě taková jako zvrácená praktika, která se tady děje.
[29:23]Rozumím, ještě otázka na závěr, nemůže být vaší nevýhodou, že jste vlastně nováček v té pražské politice, protože ono se někdy mluví o tom, že ten magistrát je svět sám pro sebe, někdy takový trošku temný svět. Tak vy tady přicházíte se spoustou takových možná až trošku idealistických představ. Nebojíte se, že narazíte na tu realitu? Eh, nebojím se. Mám zkušenosti z praxe, prostě ze zahraničí, pracovala jsem pět let pro Evropskou komisi, na to se mi vlastně nikdo v televizi neptá, to byla velmi unikátní zkušenost. Eh, protože přicházím z byznysu a vlastně jsem jediný kandidát, který přichází z praxe, všichni ostatní jsou politici, dlouholetí a zároveň na to nejsem sama. Já jsem si postavila svůj tým, kde mám pět zkušených magistrátních zastupitelů a pět právě zastupitelů z městských částí, zkušených odborníků. Nahoře mám témata jako bydlení a dopravu, to znamená, mám svůj tým a nejsem na to sama, mám svoji čerstvou energii a těším se na to. Tak já vám děkuji za rozhovor. Děkujeme i vám, milí diváci a budeme se těšit opět příště u pořadu Napřímo.
