[0:03]Demokracie, Olympijské hry, Stavební kameny moderní společnosti, Jejich kořeny sahají tisíce let zpátky až do starověkého Řecka. Římané položili základy moderního zákonodárství a odkázali nám propracovanou infrastrukturu. Vikingové utkali předivo promyšlených obchodních sítí a vstoupili na americkou půdu dávno před Kolumbem. Všichni společně pak stáli u základů moderního světa. Řekové, Římané a Vikingové patří k otcům zakladatelům moderní Evropy. Česká televize uvádí německý dokumentární cyklus Vzestup civilizace, Jak Římané změnili svět. Na podmáčených březích řeky Tibery se před zhruba třemi tisíciletími objevily zárodky největších říše starověkého světa. Na komáry zamořených římských pahorcích žilo zprvu jen málo lidí. Ale město postupně rostlo, aby o několik století později ovládlo celé území Itálie a okolní země. Bývalé malarické hnízdo nakonec vládlo více než 50 provinciím.
[1:42]Římané ovládali na vrcholu své moci čtvrtinu tehdy známého světa.
[1:52]Jejich říše se táhla od Skotska přes nekonečné hvozdy Germánie až k Černému moři a do severní Afriky. Před mocí Říma se museli sklonit dokonce i hrdí Egypťané. Římská říše měla 60 milionů obyvatel. Statotisícové šiky skvěle vyzbrojených římských vojáků si podmaňovaly jeden stát za druhým. Jejich zbraně byly nejlepší na světě. Dokonale organizované římské jednotky porazily severoevropské barbary, obsadily východní království a podrobily si i mocnou syrskou regentku. Mocné Impérium Římanům bylo nezastavitelné. Moc Říma stála a padala s římskými legionáři. Jejich úloha se v různých provinciích lišila. Vojáci na březích Rýna byli spíše stavitelé než válečníci a dlouhá léta budovali systém opěrných bodů a pohraničních opevnění, takzvaných Limes. V severní Evropě museli čelit chladu a zuřivým nájezdům místních kmenů, které se odmítaly s přítomností cizích vetřelců smířit. Někteří legionáři byli pověřováni správou dobytých území. V rámci Římské říše se našla práce pro všechny. Většina legionářů však sloužila v pohraničních oblastech. V dobách císařství disponoval Řím 28 legiemi se 170 000 vojáky a stejný počet mužů sloužil i v pomocných sborech. Úspěchy římských legionářů byly ve věčném městě vytesány do kamene. Ve středu města se dodnes tyčí Trajánův sloup.
[4:09]Návštěvníci Muzea římské civilizace mohou obdivovat desítky sádrových odlitků triumfálních kenotafů, které přibližují fungování legií. Odbornicí na tuto problematiku je Alexandra Buschoá z Německého archeologického institutu v Římě. Tato scéna zobrazuje římské legionáře při stavbě tábora. Připomínám, že vojáci byli využíváni nejen ke stavbě kasárenských baráků, ale také k rozvoji místní infrastruktury. Například budovali silnice a mosty. Nebyli tedy využívání jen k boji. Někteří dokonce nemuseli použít zbraň i několik let. Mezitím plnili strážní úkoly, sloužili jako poslové či celníci a právě proto byl o službu v římské armádě takový zájem.
[5:08]Římské legie se okamžitě po obsazení nových území pustili do stavby opevněných táborů. Z nich pak daleko od domova střežili hranice své říše. Do bitev odcházeli jen zřídka, ale pokud k tomu došlo, byli skvěle připraveni. Jejich zbraně byly ve své době nepřekonatelné.
[5:31]Vrhací kopí dolétla až do vzdálenosti 15 metrů a dokázala prorazit jakýkoli štít. Při pokusu o vytažení se pak zlomila a překážela nepřátelským vojákům v boji. Jejich katapulty vybavené tažnými pružinami metaly balvany do vzdálenosti až 300 metrů. Římané rovněž vynalezli předchůdce nášlapných min, takzvané vraní nohy, znemožňovaly pohyb po bojišti. Používali dokonce i jakési biologické zbraně. Mezi dobytčí rohy přivázali otep, zapálili ji a hnali nebohé zvíře k nepřátelskému ležení. Pak už jenom doufali, že se vyděšené dobytče nerozhodne k návratu.
[6:17]Přesun každé legie a nejenom do války, představoval obrovskou logistickou výzvu.
[6:52]Armáda musela být zásobována i v nejodlehlejších koutech římské říše.
[7:00]Tisíce vojáků museli v plné zbroji ujít denně až 30 km.
[7:09]V neobydlených oblastech si často prosekávaly cestu hustými lesy a tábory ne zřídka rozbíjeli uprostřed divočiny, kde po sobě zanechali nesmazatelné stopy. Stavba a udržování opevněných táborů si vyžadovala obrovské množství stavebního i palivového dříví a některé oblasti tak byly téměř odlesněny. Pětitisícová legie spotřebovala denně na přípravu kaše a pečení chleba více než 8 000 kg obilnin. Nad to bylo potřeba až 50 000 litrů vody a 18 000 kg krmiva pro zvířata. O práci v armádě byl velký zájem. Její příslušníci dostávali pravidelný plat, skýtala se jim naděje na kariérní postup a vysloužilí legionáři navíc dostávali jakousi formu starobního důchodu. Toto sociální zabezpečení ovšem nebylo zadarmo. Vojáci se museli smířit s dlouhodobým odloučením od svých rodin. V okolí pevností vznikaly základy měst, z nichž jsou dnes nezřídka významné metropole. Malými vojenskými pevnostmi bývala kdysi i dnešní německá velkoměsta Kolín nad Rýnem či Koblenz. Římským původem se může chlubit i hlavní město Porýní a Falce Mohuč. Podobně jako Řezno na Dunaji. Tam všude se římsští vojáci pokoušeli napodobit život v hlavním městě své říše. Většina z nich snila o životě v Římě. Řím byl hlavním městem tehdejšího světa a ztělesněním Dolce Vita. Přestože tento sladký život byl vyhrazen jen hrstce vyvolených. Hele. Dávej pozor. Tulie, pojď mu pomoci.
[9:18]Je to jako vždy znamenité. Flávie, přines ještě datle. A taky víno.
[9:31]Jdeš zítra do arény? Samozřejmě. Vsadil jsem na toho Gala spoustu peněz.
[9:41]Má plavé vlasy. A podle slov konzulovy manželky, prý není stydlivý.
[9:51]Pověz mi o tom víc. Včera jsem se v lázních náhodou setkal s Titem, majitelem toho nového Afričana, který se zítra postaví tvému galskému gladiátorovi. Podle mě nemá proti Afričanovi nejmenší šanci. No, uvidíme zítra. Tulie, přines tu paruku. Hoď sebou. Podívej, krásně plavé vlasy. Je až z Germánie, ale jedna z tvých otrokyň prý vyrábí podobné. Ti barbaři mají opravdu nádherné vlasy. Máš pravdu. Občas jim tu jejich volnost a nevázanost závidím. Milé dámy, nechybí vám něco?
[10:40]Bohatší žili v přepychových domech. Těsně za hranicemi Říma stála Hadriánova vila, císařské letní sídlo se zahradami a lázněmi. Většina z milionů římských obyvatel se však musela spokojit s nájemními byty. Jejich pozůstatky se dochovaly v římském přístavu Ostie.
[11:05]Přízemí těchto domů bývalo vyhrazeno stánkům s občerstvením a pochůdkům. V horních patrech se nacházely byty s malými pokoji, které postrádaly kuchyně i sociální zařízení. I navzdory zchátralosti domů tu bylo velmi vysoké nájemné. Městské čtvrti byly na druhé straně veřejným prostorem přístupným pro všechny občany. Lidé se setkávali v Koloseu, první vícepodlažní aréně pro 70 000 diváků. Ti byli před prudkým sluncem chráněni plachtami. Chudí lidé měli vstup zdarma a dokonce se tu rozdával chléb. To bylo v té době něco nevídaného.
[11:57]Na městských fórech se každý den konala veřejně přístupná soudní slyšení. Oblíbenými místy setkávání byly i chrámy, zatímco fóra byla jakýmisi antickými plácami.
[12:14]Tady všude se setkávala římská společnost. Společenské postavení přitom nehrálo roli. Majetní lidé se zde mísili s chudáky a otroky.
[12:30]Mohli jste tu potkat bohaté senátory, politiky, kteří rozhodovali o osudu říše i jejich manželky, římské matrony.
[12:44]V husté síti nevěstinců nabízel své služby velký počet prostitutek. V té době se nad tím nikdo nepohoršoval.
[12:55]Většinu obyvatel Říma tvořili prostí lidé. Vyšší třídu představovala jen hrstka privilegovaných jedinců.
[13:06]Společenská struktura Říma byla poměrně stálá. Bylo jedno, zda mu vládl král, senát či císař.
[13:18]Na samém vrcholku společenského žebříčku stála bohatá aristokracie tvořená příslušníky urozených římských rodin.
[13:28]Ti zastávali nejvyšší politické i armádní funkce. Další vrstvu tvořili příslušníci jezdeckého stavu, muži, kteří zbohatli ve státních službách či obchodováním. Pod nimi stála vrstva plebejců, rodin prostých řemeslníků a rolníků.
[13:48]Na nejnižším stupni společenského žebříčku se nacházela početná vrstva otroků, kteří neúnavnou těžkou prací udržovali v chodu římské hospodářství. Ve starověkém Římě bylo několik trhů s otroky, kde se každý týden nabízelo čerstvé zboží. Ne zřídka se jednalo o válečné zajatce. Podle odhadů přišlo do Říma v průběhu staletí zhruba 400 000 otroků. Podívej, to jsou svaly. Tento statný iberský otrok právě dorazil do Říma. Je zdravý jako řípa a zastane jakoukoli práci.
[14:25]Počkej, je silný jako býk. Potřeboval bych ale spíš otroka na kancelářskou práci. Nehledáš tedy muže na fyzickou práci, ale spíš někoho do domu. Myslím, že tu pro tebe něco mám. Je všestranná a zdatná a navíc pohledná. Ukaž se, zastane jakoukoli domácí práci. Tu nechci. Opravdu? Sedni si. Ještě tu mám jednoho Řeka. Řeka? Ano, přiveď ho sem. Podívej se na něj. Dám ho za dobrou cenu. Kolik? No, je vzdělaný, chci za něj nejméně 100 sesterciů. Dám 20. Ale mluví plynně a píše několika jazyky a vyzná se i v medicíně. Jak jinak? Je to přece Řek. Dej 50 a můžeme si plácnout.
[15:36]Tady jsou, přepočítej si je. Není třeba, věřím ti, je tvůj. Hodně štěstí. Tak pojď tudy. Otroci pracující v domácnostech byli spíše vzácností. Obvykle totiž byli využíváni k těžké práci na polích, v dolech či ve veřejných lázních. V sicilské provincii Enna stojí jedny z nejzachovalejších veřejných lázní z období starověkého Říma, Villa Romana del Casale. Toto někdejší luxusní venkovské sídlo bylo v roce 1997 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví. Stojím v jedné ze zdejších pecí, kam otroci neustále přinášeli dřevo. Ohřátý vzduch pak proudil tímto potrubím do vily.
[16:29]Horký vzduch proudící pod podlahou a trubkami podél stěn prohříval také celé lázně.
[16:41]Této části vily se na východě říká Hamam, neboli turecké lázně. Právě tady se Římané věnovali pro ně velmi důležité osobní hygieně. Tyto mozaiky vyobrazují otroky přinášející do lázní masážní olej. O ženské návštěvnice se zase staraly otrokyně.
[17:14]Tohle je asi nejslavnější místnost celé vily. Za svou slávu vděčí těmto sportovkyním v bikinách. Některé posilují s činkami, jiné vrhají diskem. Tyto zase závodí v běhu a tyhle hrají volejbal. Nechybí tu dokonce ani ceremoniál vyhlašování vítězů. Lázně by nemohly existovat bez této důležité stavby, Akvaduktu. Přiváděl vodu nejen do lázní, ale i do kuchyní.
[17:50]Voda byla rozváděna také do mnoha fontánek, sloužících k ochlazení domu.
[17:58]Voda byla vždy nesmírně důležitou součástí života starověkých Římanů.
[18:10]Akvadukt vynalezli geniální římsští inženýři. Tyto monumentální stavby jsou mistrovskými díly starověkého stavitelství.
[18:24]Bývalý ředitel římského vodoprávního úřadu kdysi napsal. Porovnejte užitečnost akvaduktů přivádějících vodu do našeho města se zbytečnými pyramidami či nesmyslnými řeckými památníky. Do Říma přivádělo vodu nejméně pět dálkových přivaděčů. Každý den jimi přiteklo do města 900 milionů litrů čerstvé vody. Z toho vyplývá, že na každého občana připadlo v průměru 400 litrů vody denně. Čerstvá voda se uchovávala v nádržích, odkud se rozváděla tlakovým potrubím do vodojemů v centru města. Nedílnou součástí každé městské části byly veřejné latríny, na nichž lidé s oblibou probírali soukromé i obchodní záležitosti. Město kromě toho disponovalo sedmi velkými bazény. Akvadukty také mimo jiné neustále napájely tisíce fontán a kašen pitnou vodou. Římané věřili, že voda uzdravuje neboli Sanum Per Aquam.
[19:34]Starověkým vodovodem je dodnes zásobována i slavná fontána di Trevi. Římský vodovodní systém byl až do 19. století považován za nejpokrokovější v Evropě.
[19:53]Myšlenka přivádění vody do měst dálkovými vodovody se z Říma rozšířila do celého světa.
[20:04]Širokých možností římského vynálezu využívají i současní hydroinženýři.
[20:25]Římané by si však nikdy nemohli užívat bezstarostného života bez tvrdé práce politiků. Něco nového? Jen to nejpodstatnější, prosím. Mám tu pár neodkladných záležitostí. Nejdůležitější jsou asi volební seznamy pro nadcházející volby. Mimo to vám přišlo pár nových žádostí. Ach, ano.
[20:56]Příslušníci římské vyšší třídy byli všechno možné jen ne líní a zpustlí. Naopak, říše držela pohromadě jen díky jejich tvrdé práci a ctižádostivosti. Více než 60milionovou říši ve skutečnosti řídilo jen pár stovek mužů. Podstupovali podobná rizika jako manažeři dnešních velkých obchodních společností. Takhle to nejde. Odnes to. Byli to neúnavní pracanti. Od daňových úředníků a územních plánovačů až po úředníky zodpovědné za rozdělování zásob.
[21:37]Také organizovali zásobování Říma zbožím. Víno a olej se většinou dováželi ze Španělska v amforách. Koně pro armádu pocházely ze severní Afriky, železo zase z Galie, jantar z Germánie a vlna z Británie.
[21:59]Nejdůležitější produkt, obilí, se dovážel z nejbohatší provincie římské říše, z Egypta. Země faraonů byla obilnicí mocného Římského impéria.
[22:15]Obilí se pěstovalo na březích Nilu už tisíce let.
[22:25]Hlavní část egyptské úrody směřovala do Říma, kde se každoročně spotřebovalo na 300 000 tun obilí. Systém chléb pro lidi, byl velmi účinným mocenským prostředkem. Sytí lidé totiž příliš nereptají. A římsští politici si velmi dobře uvědomovali, že stabilita říše závisí do značné míry na stabilitě Říma. Letos to vypadá na velmi dobrou úrodu. Prefekt bude mít radost. V srpnu vám určitě budeme moci dodat sto bušlů obilí. Ne, bude jich 300 a čekáme, že je dodáte včas.
[23:08]Pořád jenom Řím. Jste nenasytní. To víš, Řím, to je svět. A Impérium se pořád rozrůstá.
[23:24]45 metrů vysoký pahorek Monte Testaccio v centru Říma je v podstatě skládkou střepů hliněných nádob. Z jejich množství se dá zjistit, kolik lidí z nich asi jedlo. Většina potravin se dovážela v hliněných nádobách na jedno použití, které se hned vyhazovaly. Tato obrovská skládka střepů tak rostla celá staletí.
[23:54]Tyhle střepy pocházejí z africké amfory. Poznáme to podle jemné hlíny a také podle kovovějšího zvuku při poklepání. Sečteme-li současnou hmotnost této hromady, kterou nám vypočítali geologové. S přibližnou hmotností dosud zmizelých střepů a výsledek vydělíme hmotností jedné amfory, zjistíme, že tyto amfory obsahovaly tolik olivového oleje, že by stačil milionu lidí na 250 let. Nasycení milionu Římanů vyžadovalo bezchybně fungující správní aparát. Jestli to tak bude pokračovat, nic s tím neudělám. Poslové tu musí být každou chvíli. Plných slibů mám už plné zuby. Kdy je příští zasedání senátu? Příští týden.
[24:57]A co k němu máme? Dnes ráno nám doručili seznam vybraných daní. A jak to vypadá? Zatím zaplatil jen Egypt. To je málo, s tím nevystačíme. A co Británie, Galie, Mauritánie? Udělej si s nimi něco. Rozešli víc poslů, zdvojnásob počet jezdců, ať to mám co nejdřív na stole.
[25:25]Dobré fungování říše bylo nemyslitelné bez propracované silniční sítě.
[25:35]Stále přibývaly nové a nové dopravní tepny, na jejichž stavbě se podíleli především legionáři.
[25:51]Území Říše protkala postupem času hustá síť cest a kamenných silnic. Spojovala Řím s nejodlehlejšími kouty Impéria. Římské silnice protínaly husté lesy i nedotčená území a propojovaly vojenské pevnosti s vesnicemi a městy.
[26:15]Římský dopravní systém byl výsledkem výjimečných logistických schopností. Z Říma se vyváželo zboží do Španělska, Británie, Galie, Germánie, k Černému moři a do severní Afriky. Stejným směrem pak putovali i lidé a zprávy. Od rozpadu Římské říše už uběhla celá staletí, ale tehdejší silniční síť je využívána dodnes. Řada nejvýznamnějších dopravních tepen kopíruje směr starověkých silnic, protínajících tehdejší Impérium. Římské pojetí infrastruktury a propracovaná logistika položili základy dnešních spletitých dopravních sítí.
[27:10]Římané vkládali značné prostředky i do zábavy. Po celé Říši vyrůstaly arény včetně obrovitého Kolosea, v němž se pro potěchu početného diváctva pořádaly pravidelné gladiátorské zápasy. Gladiátoři byli superhvězdami antiky. Jejich krátké životy byly přímo nabité vzrušením. Navštěvovali gladiátorské školy a dostávalo se jim nejlepší fyzioterapeutické i lékařské péče a ti nejšťastnější z nich se stavěli protivníkovi jen třikrát do roka. Někteří měli dokonce i své vlastní agenty, kteří se o své chráněnce příkladně starali, protože měli zájem na návratnosti počátečních vysokých nákladů. V gladiátorském světě se točily obrovské peníze, obchodovalo se dokonce i s krví gladiátorů, která údajně zvyšovala mužskou potenci, byla jakousi Viagrou starověku. Gladiátoři se těšili oblibě i mezi římskými dámami, tím připomínali sportovní ikony současnosti.
