[0:01]Krásný den na logopedii s úsměvem. Já vás vítám u tohohle videa, které jsem nazvala laterální sikavky aneb jazýček jako kopeček. Tak já věřím tomu, že pro některé z vás bude ten výraz laterální sikavky možná trošičku méně známý. Nicméně zvuk, který vám předvedu, možná budete znát. A vlastně o co jde je, že když dítě má takzvané laterální sikavky, tak vzduch, který vychází z jeho mluvidel, nemůže jít tou vlastně běžnou střední cestou, tou střední čárou, kterou běžně prochází, ale jde bokem neboli vlastně právě v té laterální, my to používáme z latiny vlastně, straně. To znamená, že jde po bocích jazyka. A jak to zní potom? Zní to tak, že to dítě vyslovuje zhruba tímhle způsobem. š. jo. Je to takový hodně jakoby dětský a měkký ten zvuk a věřím tomu, že jste se někteří z vás s tím možná u svých dětí a nebo u jiných dětí setkali. A že to vypadá jako kdyby to dítě zůstávalo v takové jako dětskosti. A což na jednu stranu určitě je vlastně faktor, který je dobře dobře zohlednit a je dobré se také zabývat tím, proč třeba by mohlo dítě mít potřebu zůstávat v té děštější rovině. A držet se vlastně v nějaké nevyzralejší formě chování a také řeči. A to je ta jedna stránka, kterou se zabývám i já, když konzultuju třeba s rodičema. Může to být taková i obranná reakce, protože třeba proběhlo v rámci rodiny mnoho změn a dítě jednoduše na ty změny reaguje takovou jakoby regresí. Nemůže jít tou cestou tak vlastně flexibilně, protože je to pro něho jednoduše příliš obtížné a tak se drží jakoby v takovém bezpečí nějakém. Takže je dobré se to vlastně se nad tím zamyslet i z téhle strany. A druhá věc je, že samozřejmě je potřeba řešit tu technickou stránku. Takže co se tam děje v puse je to, že vznikne právě kopeček. Kopeček z jazyka a to tak, že se vlastně hrot jazyka, špička, zapře dole za dolními řezáky. A právě tenhle ten hřbet se vyklene nahoru. Často se také děje to, že celý ten jazýček je trošičku jako předsunutý víc dopředu, takže i kořen se nám posouvá. A právě tady v tomhle místě se nám vytvoří zábrana. Ten kopec to prostě nepustí. To znamená, že ten vzduch potom musí pronikat tudy a tudy. A já věřím tomu, že vás napadne, co s tím? Jednoduše musíme ten jazyk vlastně obrátit. To neznamená, že ho přetočíme jako ponožku teďka. Ale musíme vytvořit na rozdíl od toho kopce vlastně, musíme udělat jakoby mističku. Mističku v jazýčku takhle. A ta mistička vlastně vytvoří takovou úžinu, my tomu říkáme tady veprostřed, kudy ten vzduch potom prochází a vytváří tu ostrost toho, a podobně a c. A jak tu mističku uděláme, když je tam tenhle kopec? Je potřeba si uvědomit, že je to úplně zafixovaný pohybový vzorec, že dítě je vlastně, dá se říct, jakoby brání i výdechu vzduchu, aby šlo, aby šly věci ven, aby se věci uvolňovaly. A to je taky téma, na které můžeme vlastně popracovat i na na té rovině jakoby psychiky. Nicméně z hlediska logopedie, první, co se budeme snažit dítěti vysvětlit, že ten jazýček vlastně potřebujeme posadit. To znamená, že já dětem říkám, podívej, představ si kolíky, se jak on je tam vykoulenej a on si potřebuje vlastně takhle jakoby sednout na židličku. Jak když ty si sedáš na zadeček, jo? To znamená, to dítě to zná tu pozici, jak couvá vlastně zadečkem dozadu, aby si sedlo. A pak si můžete třeba i představit, jak kolínka jsou v rovině, podívat se na ně, že jsou hezky kolmo vlastně rovně. A budou opravdu pěkně sedět. Takže první, co dítěti ukazujeme na ruce, tenhle ten kopeček, jak z něj uděláme placku? A dítě udělá samozřejmě tenhle pohyb. Samozřejmě nemusí udělat přímo todle to zacouvání, ale rozhodně zvedne prsty a to je důležité, protože todle je špička jazyka, která vlastně ten dovoluje, dovoluje ten kopec. kdyby ta špička byla takhle, tak ten kopec prostě nevytvoříme, to nejde, jo, nejde to nějak zvednout. Takže tohle je klíčová část, se kterou je potřeba pracovat. První, co je, že samozřejmě ukázat dítěti, tady se to musí dát dolů, aby se to zatlačilo. Ale co se stane, když tohle dám dolů, tak vlastně ty prstíčky se tady vepředu začnou zvedat. do té roviny. A jak to můžeme udělat je, že dítěti ukážeme, že tady jsou samozřejmě ty zoubky, špička je dole. A my budeme pomaličku ty zoubky olizovat. Klidně tam můžeme i dát něco dobrého a zůstaneme nahoře.
[5:51]Jenomže právě, protože většinou není ta orientace v dutině ústní příliš dobrá, zároveň ta poloha je tak zafixovaná, že tady vytváří se určitý tlak, jo? Protože vlastně ten kopeček, když se zvedá, tak tady vzniká tlas, takže ve chvíli, když dítě tohle zvedne, tak se mu většinou stane tohle. Přestřelí ven. Nedovede se tam prostě udržet. Je to místečko, které nezná ten jazyk. Takže musíte pomaličku, pomaličku, pomaličku a co je fajn, já používám prst dětský, kde dětem zase ukážu, tady máš takový článečky, bříška. A tady tohlecto je taková čárka, která vlastně je pro nás ideální rozměr. A přesně tady touhle tou čárečkou se položíme na zuby. A vytvoříme pro ten jazýček takovou malou zábranu. To znamená, že mu tam trošku pomůžeme, že když se bude zvedat, tak my ho vlastně tím prstíčkem zadržíme, aby nemohl veš a budem se zvykat na to místečko, jak tam je nově ta špička nahoře. Tohle je práce na několik dní, možná i u jako koho, jo, ale je důležitý si uvědomit, že tohle to neprojde v jednom videu. A takže jenom ukazuju zase kroky, který jsou důležitý, aby se staly a možná jste už v některých byli, některé teprve budete procházet, takže jenom abyste věděli, co s tím vlastně dělat, jak postupovat. Takže jazýček učíme vlastně sedat do roviny a zároveň mu tady dáváme tu zábranu. A uvidíte, že se bude jazyk různě klepat, přestřelovat, přetahovat, že tam prostě nebude to tělo zvyklé na tu pozici. A je to v pořádku, je to úplně normální. Je to vlastně nová poloha a ta poloha vyžaduje sílu toho jazyka, sílu toho hrotu, aby se dokázal nejenom samozřejmě zvednout, ale v téhle poloze udržet a to už je vlastně aktivní síla svalů. A co může pomoct je takzvaný párek v rohlíku, který s dětma děláme. kdy, když už ten jazýček vlastně se nám podaří zasunout, tak já potom vezmu celý dlouhý prst. Položíme si ho. Tak já se teď otočím ruku, aby to bylo názornější.
[8:06]Položíme si ho vlastně přímo takhle kolmo na jazyk. A zatlačíme dolů a jazyk se takhle obalí jak párek v rohlíku. Jo, doufám, že to je vidět. Já tady trošku bojuju teda s motorikou svojí vlastní ruky. Možná si to vezmu do pravý ruky, přece jenom jsem pravák a ukážu vám to ještě takhle. Prst se dá kolmo, stlačí se dolů směrem jakoby do těla k zemi, jo? A jazyk bokama se začne takhle přizvedávat. To se stane vesměs samo. Ale, jakmile se to stane, to neznamená, že to dítě to umí, takže je potřeba to zase cvičit. Mírně tlačit, trénovat ty boky jazyka, jak se budou zvedat trošičku, budou aktivní a ta špička vlastně bude se zároveň proti tomu prstu a celý ten jazyk bude proti tomu prstu tlačit. Takže ty svaly se vlastně protitlakem posilují a zároveň ty boky jazyka, které nám jakoby visely přitom kopci takhle, tak se začnou naopak dostávat do té obrácené pozice a to je to, co my potřebujeme. My vlastně u těch laterálních sikavek děláme z kopce misku, když to řeknu úplně takhle a přesně. A tohle jsou vlastně takové tři kroky, které je důležité, aby u laterálních sikavek dítě na úrovni motoriky mluvidel zvládlo. A teprve potom s tou polohou vlastně za dolními řezáky, se špičkou na hraně zubů, z boky lehce vlastně přizvedlými a malinko roztaženými do strany, teprve budeme vyvozovat vlastně ten správný zvuk. Ale ten zvuk se tam většinou už pak objeví hezky sám a zase nelze očekávat, že když tohle se nacvičí, že v běžné řeči to zmizí. Je to krůček po krůčku zabudování nového pohybového vzorce do vlastně toku řeči a to je zase ještě další běh na další trať. Nicméně tady to video bylo zaměřené především na to, jakým způsobem vlastně můžete pracovat s motorikou jazyka, abyste vlastně posílili, otočili ten jazyk, jak už jsem řekla, ne jako ponožky, ale spíš poté svalové rovině. Takže pokud k tomu máte nějaké dotazy, dejte mi vědět a já doufám, že to bylo srozumitelné. A že prospěšné hlavně, protože jste mi někteří psali, že laterální sikavky jsou váš problém, takže možná právě z tohle videa si třeba střípek vezmete, který jste dosud třeba neznali. Mějte se krásně.
