[0:02]Měl jste mi zavolat dneska v 9 na tohleto telefonní číslo a a říct si o o co? Haló? Já A Prosím vás, my jsme se někde už viděli, nebo? Kdo vám dal tohleto telefonní číslo a proč vás Já Počkejte, já jsem jenom chtěl. Dobrý den. Telefony. Jeden z vynálezů, který zásadně ovlivnili náš život, zvláště ty mobilní. Jsou velebeny i zatracovány. Vzbuzují nadšení i odpor. Věnujme se však telefonování popořádku. První přístroje neumožňovaly volbu. Neměly totiž číselník. Propojování hovorů zajišťovala spojovatelka. A jak to fungovalo, když to nemělo žádný čudlíky? No, tam uvnitř byla taková malinká paní, touhle klikou si ji polechtala, ona to spojovala ručně pomocí drátů ovšem. Ještě dnes se vám v Americe ozve spojovatelka, když vytočíte špatné číslo. Od počátku telefonování se hovory dělily na soukromé a služební, pracovní, obchodní. Tohoto dělení se držíme i dnes. Dobrý den, tady produkce televizního pořadu Etiketa. Mohla bych se zeptat, teďka točíme na vašem pozemku a Každý telefonický hovor má tři fáze: úvod, představení, hlavní část, obsah a závěr, rozloučení. Tak jste mi teda moc nepomohla, ale i tak vám děkuji. Na shledanou. Stop, stop, stop! Tak co, režo, jaká jsem byla?
[1:37]Vy jste byla skvělá jako vždy, Terezko, ale napadá mě, není to nějaké příliš polopatické? Odpovídá to době, jsme na začátku 20. století, tedy zhruba 25 let po vynálezu telefonu. V té době se pravidla pro telefonování teprve utvářela. Dnes je vnímáme jako samozřejmost, přímo automaticky. Dokonce už jsme ztratili i cit pro zdělování některých informací. Na spojení musí být vždy dvě strany, volající a volaný. A my můžeme být v pozici první nebo druhé. Jen málokdy a s postupem techniky stále méně častěji se omylem napojíme na hovor cizích lidí. Pokud ovšem nepracujeme pro tajné služby. V takovém případě okamžitě zavěsíme. Poslouchat cizí hovor je přece vrcholně neslušné. No tím bych si nebyl tak jistý. Takzvaný omyl při telefonování je dnes nejčastěji způsoben nepozorný volající. Ale i k němu se chováme slušně a za chybu ho nekáráme. Haló, to jsem já. Kdo? No ne, to nejsem já, já nejsem žádnej z nějaký vaší etiky nebo jak se s tím já nemám nic společnýho. Laskavě, až příště budete telefonovat, tak si pořádně prohlídněte, jaký číslo voláte, vy troubo. Samozřejmě dochází k nim i dnes, ale zřídka.
[2:55]Dobrý den, já bych, eh, já jsem zapomněl, co vlastně chci. Nezlobte se, já zavolám za chvilku, promiňte. Volající chce telefonováním druhé osobě něco sdělit, či něčeho dosáhnout. Pokud se tedy nejedná o tlachání bez obsahu a cíle, je vhodné si na papír napsat pár bodů. Při obchodních hovorech bývá příprava nutná. Jo, to jsem ještě jednou já, já už to vím. Nezlobte se, já jsem, já bych chtěl dvakrát pizzu Quattro formaggi a olivy k tomu. A pozor, moderní ústředny, zejména ty firemní, umožňují dlouhodobě registrovat, komu vlastně telefonujeme. To by nás mělo varovat před soukromými hovory na účet zaměstnavatele. Na firemních centrálách má být personál poučen, že má hovory přijímat co nejrychleji. Představit firmu celým jménem, nikoliv jen zkratkou a pozdravit. Následuje dotaz, co může pro volajícího udělat. Česká televize, dobrý den. Mohu vám nějak pomoci? Obsluha centrály solidního podniku by měla být i jazykově vybavena. Check Television. Good morning. Can I help you? Halo, selamat pagi dengan Putri di sini. Anda berbicara Bahasa Indonesia? Tentu saja tunggu sebentar. Ya, bagus. Bisa tolong sambungkan ke bagian aktris? Spojovatelka by se měla i nadále starat o osud hovoru a nenechat hladem volajícího, který se nedočkal spojení. Většina podniků při čekání pouští hudbu. To je milé, ale ještě lepší je hudba proložená krátkými informacemi o tom, jak spojení probíhá. Maaf tidak ada jawaban. Tolong telpon kembali. Ya, baiklah. Akan saya coba telepon kembali. Terima kasih, selamat siang.
[4:35]Slyším? Haló? Haló? Takle se asi těžko domluví. Do telefonu se nehlásíme, haló, ani zupáckým. Slyším. Haló, je tam někdo? Ucho přiloženo. Přijímáme-li hovor v zaměstnání z venku, představíme se zřetelně celým jménem a názvem firmy. Dobrý den, tady je Ladislav Špaček, agentura Frikcom. Totéž očekáváme od volajícího, který se naším ohlášením ujistí, že se dovolal správně. Dobrý den, tady je Petr Studenovský, soukromý instruktor potápění. U úředních hovorů ponecháme soukromé záležitosti stranou a představíme se pouze názvem firmy. Dobře, tady je Petr Studenovský, agentura Taky agentura Fricom. Komu voláš? Já nikomu, volal jste mně, ne? Já tobě? No.
[5:23]Ponekuď jiná pravidla platí pro telefonický styk uvnitř firmy. Ve firmě se většinou všichni známe, takže obvykle stačí představit se jménem a to i tehdy, pokud spojuje hovor sekretářka. Šuntielová, dobrý den, přepojím vám šéfa.
[5:40]Šéfe, máte tu ten marketing. Děkuju Maruško. Karle, dobrý den. Četl jsem ten materiál, myslím, že je v naprostém pořádku, ale tu analýzu budete muset předělat. Já vám pošlu to, Karle, já vám zavolám později. Mám na drátě paní ředitelku. Ano, nashle. Petr Studenovský, dobrý den, paní ředitelko. I při telefonování prokazujeme úctu společensky významnějším osobám, tedy ženám starším nadřízeným. Oni ukončují hovor, přinejmenším mají právo dát najevo, že už s námi nebudou dále hovořit, například Takže jsme domluvení, ano? Ano. Budu tam. Na shledanou. Jak v osobním styku, tak i při telefonování platí obecná pravidla společenského chování. Především dbáme na stručnost a věcnost. Nebo, dobrý den, Promiňte, já jsem nachlazen. V osobním styku těžko nachlazení utajíme, ale při telefonování máme ideální příležitost ho skrýt. Promiňte. Tak hele, kdyby jsi viděl Manchester v Praze. Nemluvíme s jinými lidmi v místnosti. Musíme-li během hovoru cokoli důležitého vyřídit, třeba i pouhý podpis, upozorníme s omluvou telefonujícího partnera. Vydržíš vteřinku, já jenom něco podepíšu, jo? Ale jen zcela výjimečně, byť s omluvou, sluchátko odkládáme a vyřizujeme jinou agendu. Ty, prosím tě, tak ono toho bude, ono toho bude víc. Já bych ti zavolal za 15 minut. Hodí se to ještě? Dobře, dobře, tak já zavolám za 15 minut, to jsi hodnej, ahoj.
[7:18]S omluvou můžeme výjimečně i hovor přerušit a přislíbit, že okamžitě zavoláme zpět. Jinak ovšem platí, že při technicky přerušeném rozhovoru by měl opět zavolat volající. abychom vzájemným nervózním vytáčením zbytečně neblokovali linku. Haló. Z mnoha důvodů se v hovoru vyhýbáme sdělením důvěrným nebo služebně utajovaným. No, to jsem já, prosím tě, já se do toho trezoru nemůžu. Kolik je ten kód? Aha, 301825, tak já, já jdu na to. Zvažujeme vždy i vhodný čas k telefonování, třeba na úřad. Není ideální telefonovat minutu před koncem pracovní doby a nebo vteřinu po jejím začátku. Ale nechme si ještě něco na příště. Vždyť jsme třeba nemluvili o našich novodobých miláčcích, mobilech. Promiňte, manželka. Ahoj. Cože? Hoří chalupa? Na shledanou.
