[0:03]V Alpách vyhlásili lavinové nebezpečí. Láďa je zrovna v Alpách, ne? Přesně tak. A Láďa zrovna volá. Ahoj Láďo. Kde jsi pod lavinou? Já se, zachovej klid, já zavolám helikoptéru. Hlavně dýchej. Dýchej, ztrácíš se mi. Prosím tě, Láďa je pod lavinou. No, to má teda dovolenou za ty peníze. Naštěstí se mu podařilo najít v nezeseru mobilní telefon, tak mi hned zavolal. Ja klizkout. De kolege špačekis unter der Lavineš tech gegegebliben und koicht.
[0:46]Dobrý den. Díky mobilnímu telefonu a Petrovi ducha přítomnosti všechno dobře dopadlo. Dnes si proto budem povídat o mobilních telefonech. Vnesli do našeho života komfort a mnoho výhod, ale také některé nevýhody a některé rizika. V autě nesmíme psát SMSky a neměli bychom ani telefonovat, pokud nemáme sadu handsfree. Následky toho mohou být velmi, velmi nepříjemné. Je zcela nepřijatelné, aby pacient telefonoval během návštěvy u lékaře. Ovšem stejně tak ani lékař nemůže telefonovat, má-li v ordinaci pacienta. Čau Zito, a teď nemůžu. Dýchejte zhluboka. Jak úděchaný, já jsem, já jsem u lékaře, tak mám dýchat zhluboka. Půjdeš už na oběd? Jaká ženská? A ty netýk. To není ženská, to je sestra, zdrav, teda je to ženská, to je zdravotní sestra a ty kam pan panu doktorovi? Prosím tě, nedělej scény, já to příště nezvednu. Je, čau. Tak co? Jak se máš? Nový šaty, jo? Mmm, já mám ty samý. Mně moc nesedí. Nemusíme připomínat, že mobilní telefon může narušit i ty nejněžnější lidské vztahy, jako kdyby do hnízda lásky přímo někdo vstoupil. Chceme-li někomu zatelefonovat, zkusme si představit, v jaké situaci se může nacházet.
[2:22]Haló? Prosím tě, tady v LA jsou 3 hodiny ráno, ty mě voláš kvůli takový. Ne, tvaroh, ne. Ne, do žemlovky prostě tvaroh nepatří. Pamatujme i na časový posun. Zatímco v Praze vaříme oběd, na druhé straně zeměkoule je hluboká noc. Telefonovat do zahraničí bychom měli jen mimořádně naléhavých případech a vždy s ohledem na vhodný čas.
[2:58]Prosím. Ahoj Láďo, prosím tě, já bych potřeboval vědět, jestli je nějaký pravidlo etikety, na kterým boku se správně usíná. A to mě kvůli tomuhle budíš? No, já nevím, na kterým boku mám usnout správně. Tak já nevím, jak je to s pravidly pro usínání, ale vím, že podle pravidel etikety se nemá nikomu telefonovat po 10. hodině večerní a před 8. hodinou ranní. Dobrou noc.
[3:25]Do žemlovky tvaroh nedávej. To je nějaká hloupá žemlovka, prostě ho tam nedávej. Ne, ne, tvaroh, ne. Nejenom, že bychom neměli rušit ostatní spolucestující, ale taky není důvod je seznamovat s našimi pracovními úkoly a nebo soukromými radostmi či starostmi. Na rozdíl od hlasitého telefonování, psaním krátkých textových zpráv v tramvaji, autobuse nebo v metru nikoho nerušíme. Okouzlení mobilními telefony a pocit, že můžeme kdykoliv zastihnout kohokoliv, může rázem změnit výhodu v trápení. Mobil je s námi všude. Můžeme jím třeba kdykoli zavolat pomoc, ale neměli bychom se jimi nechat omezovat nebo dokonce trápit. Povím vám jeden příběh, který mi nezávisle na sobě vyprávěli dva mí kamarádi. Bylo pozdní odpoledne a Petr právě večeřel svoji oblíbenou pizzu se špenátem, žampiony a chřestem.
[4:32]Ahoj Petře. Ahoj Tome, co děláš? Neruším tě? Celkem ne. A co děláš? Tak posedávám. Ať tam teče nějaká voda nebo co? Já jsem si vyšel k řece, víš. K řece? Vždyť hlas zní jako kdybys byl někde v troubě. Já jsem zrovna v takovým tunelu u řeky. V tunelu u řeky? No to je koneckonců jedno. Já volám kvůli té adrese, co jsi chtěl, jestli si ji chceš napsat, máš papír?
[5:03]Mám samozřejmě. No tak je to Karel Bednář, ulice Kemlínu 215, Praha 4. Velmi nevhodné je používání mobilního telefonu i v restauracích. V restauraci, na poradě a nebo v divadle platí všude stejná pravidla. Nelze vést obchodní jednání, sledovat divadelní představení a nebo stolovat a přitom obsluhovat mobilní telefon. Nejen pohled na displej, ale i tón vyzvánění nás může informovat, kdo vlastně telefonuje. Různé tóny vyzvánění můžeme totiž přiřadit k různým jménům v telefonním seznamu. To je Petr. Každou neděli spolu chodíme na squash a zavěsil nepřijatý hovor. Je to vlastně moje chyba, že jsem hovor nepřijal, a proto je zdvořilé co nejdříve zavolat zpět. A nebo poslat SMSku. Co to vlastně znamená SMS? Short Message Service, česky krátké textové zprávy. Ahoj Láďo, prosím tě, já teď nemůžu, protože si budu zkoušet ten nový jednoradový oblek, co jsi mi doporučil, tak mi radši, prosím tě, napiš SMSku. Ano, napíšu. SMSka je nejen kratší, stručnější, diskrétnější, ale koneckonců i levnější než telefonický hovor. No, prosím tě, a mně Zita četla v mém mobilu, mi četla mé SMSky. Vždyť přece to nesmí. To je nejen neslušné, ale je to i nezákonné. Je to jako kdyby ti otevírala dopisy. No, víš co, já fakt nemůžu teďka mluvit, tak mi napiš radši už tu SMSku, jo? Dobře. A nakonec smajlík. Víte, co je smajlík? Nic proti legráckám. Smajlíků je celá řada, ale vždycky bychom měli vědět, komu je posíláme. Mimochodem smajlíci byli předchůdci dnešních obrázků, ale dnes už si posíláme nejen obrázky, ale prostřednictvím služby MMS Multimedia Messaging Service i fotografie.
[7:24]SMSky, MMSky a vůbec mobily vtrhly do našeho života a už se jich nikdy nezbavíme. Můžeme se je naučit s nimi žít tak, aby nám sloužily a ostatní neobtěžovaly. Na shledanou. A, Petrův nový jednoradový oblek.
